Peter Župník /*14. 8. 1961, Levoča/ se narodil na východním Slovensku české mámě a ukrajinskému tátovi jako prostřední z tří sourozenců. Po maturitě na košické SŠUP zamířil do Prahy. Byl jedním z objevů legendárního profesora Šmoka, který pro katedru fotografie FAMU hledal talenty na středních výtvarných školách celého bývalého Československa. Peter Župník se v 80tých létech stal známý jako nejpoetičtější člen tzv. "Slovenské nové vlny" – progresivní skupiny předrevolučních absolventů FAMU (Jano Pavlík+, Rudo Prekop, Vasil Stanko, Tono Stano, Kamil Varga, Peter Župník). Od poloviny 90 let Peter Župník žije a tvoří v do Paříži. V posledních letech kromě pro něj typické čb. fotografie doplněné domalbou experimentuje rovněž s barevnou fotografií a digitálními zásahy. Jeho výstava v galerii Artinbox je průřezem od nejstarších fotografií až po současnou tvorbu.

see+ gallery
B10, 797 Road, 798 Art Space,
No.2 Jiuxianqiao Road,
Chaoyang District, Beijing,
China
seegallery.net/jk

Rodák ze slovenské Sniny Jano Pavlík (1963–1988), kterému v osmdesátých letech na pražské FAMU neřekl nikdo jinak nežli Giano, ve své nedlouho trvající fotografické tvorbě dokázal spojit zdánlivě rozporuplné: fantazijní svět syrové, nevázané inscenace a její zdánlivě "ledabylé" prezentace s naléhavým sdělením, které se později ukázalo naléhavější, než mohl v té době kdokoliv rozpoznat. Spolu se svými pozdějšími přáteli, kteří s ním přicestovali z východního Slovenska, vnesl do české fotografie jakousi latentní melancholii, úspěšně maskovanou lehkovážností a hravostí – výrazy nejčastěji spojovanými s autory "slovenské nové vlny".

Výstava není poctou ve smyslu patetického vzpomínání na předčasně zesnulého kamaráda, opozdilou reakcí na jeho fotografické začátky nebo stavěním vizuálního pomníku skrytému géniovi. Prezentované fotografie Jano Pavlíka, Rudo Prekopa a Petera Župníka vznikaly ve stejném období jejich pražských studií, mnohdy společně, v inspirujícím prostředí nočního velkoměsta, přírody, nebo provizorních ateliérů na kolejích, proto lze mluvit spíše o jakémsi – někdy podvědomém, někdy vědomém – tříhlasém rozhovoru. Snímky jsou zvláštním, z dnešního pohledu místy až tíživým způsobem propleteny, a to nejen v rovině vizuální, ale i subjektivní, vzpomínkové. Specifické uzly tvoří jejich autoportréty a vzájemné portréty, vzniklé mnohdy zcela spontánně, z nedostatku jiných modelů.

Cílem výstavy je představit méně známou a méně typickou polohu tvorby třech členů této generace a namísto přehlídky "ověřených" fotografických skvostů nabídnout psychologickou sondu do pulzujícího období společně strávených studentských let prostřednictvím jejich prvotin, plných upřimného obrazového neklidu.

Jano Pavlík (* 1963, Snina – † 1988, Praha) po studiích fotografie na Střední umělecko-průmyslové škole v Košicích přijíždí v roce 1982 studovat na pražskou FAMU. Během pouhých šesti let své intenzivní fotografické tvorby pracuje na otevřeném souboru Ernest a Alica, který svou spontaneitou a současně skrytou metafyzičností plně odráží autorovu komplikovanou osobnost. Další soubor, cyklus dvanácti originálních koláží s ústředním autoportrétním motivem, vystavuje 1. dubna 1987 v prostorách FAMU. Výstava je však pro svůj extravagantní obsah a způsob instalace pro pedagogickou radou školy nepřijatelná a je proto po několika hodinách uzavřena. Pavlíkovu dynamicky se rozvíjející tvorbu na začátku roku 1988 náhle přerušuje dobrovolná smrt.

Rudo Prekop (*1959, Košice) vystudoval ve svém rodném městě na Střední umělecko-průmyslové škole užitou fotografii. Ve studiích pokračoval na FAMU v Praze (1980 – 1986), kde od roku 1994 přednáší a od roku 2002 vede samostatný ateliér. Ve své tvorbě od počátku propojuje výrazné prvky inscenace v podobě složitých figurálních a předmětných konstrukcí s čistou fotografií nalezených výjevů. Po smrti Jana Pavlíka shromáždil a zpracoval jeho pozůstalost. Je spoluautorem a realizátorem původní koncepce a výtvarného řešení Muzea Andyho Warhola v Mezilaborcích. Žije a tvoří v Praze. www.blackandwhitephoto.cz

Peter Župník (* 1961, Levoča) studoval užitou fotografii na SUPŠ v Košicích a na pražské FAMU (1981 – 1986). Po prvotních pokusech na poli fotografické reportáže začal jako jeden z prvních československých fotografů vstupovat do snímků nenápadným malířským zásahem, kterým ji vizuálně i obsahově posunul za hranice reality. Cyklus z roku 1983 – Praha, paměti noci – vznikl během toulek prázdným nočním městem. Župník v něm pomocí bleskového světla odhaluje banální zátiší – skryté, avšak tiše slavnostní. Od roku 1995 žije a tvoří v Paříži.